U Hitlerů v kuchyni
autor předlohy: Arnošt Goldflam
úprava, režie a texty písní: Miroslav Hanuš
Oficiální text:
Dva mladí snílci se potkají na nádraží někde uprostřed maďarské puszty, jistý Josif a Dolfi, a předhánějí se, čí vize prospěje lidstvu víc, aby všude co nejrychleji zavládl blahobyt, mír a klid – ne takhle nezačíná vtip, ale sarkastický sled těch nej(ne)obyčejnějších výjevů ze života Hitlera a jeho říše.
Kdo by byl býval řek, že se z vegetariána, umělce, filosofa a pacifisty (!) vyklube taková svině? Kdo by byl býval řek, že se osudové setkání moderních dějin odehraje zrovna v Brně? Kdo by byl býval řek, že Březinka nejsou žádné lázně? Že mocného Führera sužuje kromě impotence i syndrom vyhoření? Že víc než Evu miluje lentilky a svou vlast – Jižní Ameriku. A rasistou ve výsledku vlastně ani nebyl? V kabaretním víru písní a hraných výstupů se mísí fantasmagorično s ověřitelnými fakty tak důmyslně, že ani nepostřehnete, kde začíná ta nejneuvěřitelnější pravda a končí důvěryhodná lež.
„A to přitom fašizmus původně vznikl jako sympatické hnutí, které bylo namířeno proti stálému zpožďování vlaků.“
U Hitlerů v kuchyni aneb Černohumorná groteska A. Goldflama okořeněná mimo jiné písněmi The Tiger Lillies s texty M. Hanuše.
Komentáře
Já v příběhu viděl mj. to, jak se někdy naivní mladické ideály mohou postupně změnit v zaslepenost, fanatismus a hrůzy nepředstavitelných rozměrů. Závěrečná scéna naopak nabízí kontrast k předchozímu šílenství a dává naději, že ať je svět sebešílenější a lidstvo se řítí do sebevětší záhuby, dřív nebo později vše zlé pomine a bude zase dobře. Minimálně v to nesmíme přestat věřit.
Velký dojem na mne udělali mladí herci. Jsem laik, ale podle mne všichni hráli s velkou jistotou. Perfektní hudební složka byla třešničkou na výborném dortu. Skvělá živá kapela, dobří zpěváci, hezké texty, celkové velmi povedené.
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.